Mateka

Pokusný web

Kontakt

Ing. Karel Matějíček

Závodu míru 98/88

Karlovy Vary

360 17

 

tel.: 353 564 573

Login Form

Trochu historie

 

Nejstarší historie

Trabanta koupili manželčiny rodiče v listopadu 1973. Od té doby byl dědovým miláčkem, který si zasluhoval nejlepší zacházení. V zimě byl schován v garáži na špalcích, aby se neunavily „péra“ a neotlačily pneumatiky. V létě mohl konečně vyjet, ale samozřejmě pouze za pěkného počasí. Pokud náhodou začalo pršet v době, kdy byl Trabant mimo svojí suchou garáž, zajelo se pod nejbližší strom a tam se počkalo na to, až déšť ustane. Potom se samozřejmě ještě muselo počkat na oschnutí silnice, aby se neumokřil podvozek. Také díry a hrboly neměl rád. Před každou nerovností se zpomalilo, až téměř zastavilo, a překážka se potom krokem opatrně přejela. Další složitá operace bylo startování. V návodu byl popsán postup, při kterém se šetří baterie. Startování může trvat maximálně několik vteřin a při neúspěchu je nutné několik minut počkat, aby si baterie odpočinula. Protože Trabant celý svůj život startoval dost špatně, byl při tomto doporučeném postupu dost velký problém nastartovat. Přestože zkušení trabantisté radily trochu delší startování, děda se nedal zviklat a stále se držel návodu. Protože se tak skutečně nedalo téměř nikdy nastartovat, používal další fígle. Nejdůležitější bylo před startováním „namastit“ svíčky. Pod kapotou u nádrže byl neustále připravený klíč na svíčky a sklenička s éterem. Svíčky děda vyšrouboval, nakapal na ně éter, zašrouboval a honem, než éter vyprchá, musel doporučeným způsobem startovat. Přes tento sofistikovaný postup se velmi často startování muselo několikrát opakovat. Když se nastartovat nepovedlo, následovalo štelování odtrhů.

Tenkrát nám toto chování připadalo směšné, ale dnes se musím dědovi omluvit. Málokde je v dnešní době vidět Trabant v tak zachovalém stavu.

 

Zapomenuté klíče

Jedna z historek, která ukazuje dědův vztah k Trabantu, se stala při návštěvě švagra na chatě v Chaloupkách. Nějakým nedopatřením se podařilo zabouchnout klíčky v autě. To byl veliký problém. Švagr Jarin se chtěl pokusit amatérsky dostat do vozu, ale to děda rezolutně odmítnul. Sehnali tedy místního odborníka, který tvrdil, že není problém zámek vyháčkovat. Když se ale blížil s kusem drátu a děda poznal, že se bude Trabantu ubližovat, udělal všem podobným pokusům přítrž. Neochvějně trval na použití náhradních klíčů. Znamenalo to „jen“ cestu dlouhou 140km do Karlových Varů a 140km zpět. Přes velké protesty švagrové musel Jarin nakonec sednout do svého auta a s dědou jet x hodin pro náhradní klíče.

 

Výlet na Karlštejn

Moje první seznámení s Trabantem proběhlo v době, kdy jsem chodil s mojí budoucí ženou a byl jsem pozván na výlet na Karlštejn. Seděli jsme na zadní sedačce a zamilovaně se k sobě tulili. Bohužel ne na středu, ale blíže k jedné straně. Děda se stále ošíval a pořád mluvil něco o tom, že vůz táhne do strany. Nás to nějak nezajímalo a dál jsme se věnovali své lásce. Bohužel ale jen do doby, kdy se děda ohlédnul a zjistil, že příčinou problému jsme my. Od té chvíle jsme museli sedět spořádaně každý na své straně a Trabant i děda byli spokojení. Jenom nám zamilovaným se už cesta tolik nelíbila

 

 

Nešťastná havárie

Trabantík byl tedy láskyplně opečovávaný a stále v perfektním stavu. Bohužel 20. srpna 1990 při jedné cestě na zahrádku do dědy naboural nějaký nezodpovědný floutek. Pokud by se tato neblahá událost nestala, mohl Trabant i dnes být ve stavu podobné jako v době vyjetí z továrny. Takto nakonec skončil u místního opraváře Trabantů. Dostal nový podběh, masku, blatník a kapotu. Bohužel se oprava nedotáhla do konce a nové díly nikdo nenalakoval. Přestože děda sehnal několik sprejů s originální barvou, zůstaly nepoužité a auto strakaté. Později jsem zjistil, že ani podběh opravář nenatřel a nepovedené sváry vypadaly jako smrkance.

Další roky už na pohled nevypadal vůz jako nový protože měl přední masku zelenou a kapotu s pravým blatníkem hnědou (barva nenatřeného duraplastu). Také nový hranatý nárazník s plastovými rohy byl ošklivější než původní kulatý. Pod touto kamufláží se ale ukrýval perfektně udržovaný a zachovalý vůz, jaký se najde jen výjimečně.